September 2011

Life (he/she)

28. september 2011 at 23:53 | Vaše malá Víla |  Mezníky víiina života
Nedávno jsem psala, že se něco chystá, teda naznačovala jsem. Nevím, jestli si toho někdo všimnul, ale psala jsem to. A nevím kam, jinak bych sem dala odkaz ale ono to vlastně není vůbec podstatné :) Možná to bude moc dlouhé, možná to bude moc přeslazené. Možná, možná.. nenutím vás to číst, jen to tady chci mít :)

ON:
Žiju bohémský život, nebo jsem ho doteď aspoň tak žil. A jak to tak bývá, tak jako bohém jsem si dopřával všeho plnými doušky. Možná i to byl důvod proč se ze mě stal tak trochu citový pragmatik, nebo to mohlo být i posledním dlouhým vztahem který od začátku aspoň pro mě neměl velkou hodnotu. Každopádně jsem byl poslední čtyři roky trochu znuděný dívkami, které sem poznával. Vždy na úplném začátku seznamování jsem byl plný ideálů a očekávání, že právě tahle nová slečna mě uchvátí a poblouzní znovu jako malého kluka, ale stačilo pár dnů a já nevěděl co jí napsat ani jsem nechtěl. Čím déle tohle trvalo tím víc pragmatičtější jsem se stával. Samozřejmě, že jako bohém mám určité potřeby, a tak se pragmatismus stal tak trochu mou zbraní ve hře zvané seznamování. Odproštěn od citů jsem věděl co chci a jak toho docílit, ale člověk který pozná pravou lásku se nedokáže spokojit jen tak s něčím, a když ví co to doopravdy je "milovat", tak nikdy nepřestane hledat.
Už několikrát jsem se sám v sobě smířil s tím, že něco prostě nenajdu, nebo nedostanu a vzápětí se to stalo, dostal jsem to, nebo našel. To se stalo každému. Je ale fakt, že jsem musel dojít k psychologickému smíření sám v sobě a až pak mi život ukázal kam jít dál jasněji, než kdy jindy. A to se stalo pravděpodobně i teď (Jinak bych tohle asi nepsal :-D).
Unavený, znuděný a bez chuti do čehokoliv jsem s otcem vyrazil za svou sestřičkou na chatu. Těšil jsem se, že si odpočinu, pročistím si hlavu, zajdu si do lesa a vyspím se. A jediné co se povedlo, že sem se prošel v lese, ale to mi rozhodně myšlenky nesrovnalo.
Po příjezdu mě čekalo menší překvapení a to se skrývalo v nejlepší kamarádce mé sestřičky. Nevěděl jsem, že tam bude a můj papá mi to jen tak náhodou zapomněl říct :-D. V tu chvíli jsem ještě nevěděl co všechno se stane, ale hlavou mi proběhli dvě věci - Tohle může být větší sranda, než sem myslel a doufám, že se nevyspím (myšlení pragmatického bohéma). Ironie je, že jsem měl v obou věcech pravdu, ale nevyspal jsem se z jiného důvodu, než jsem zamýšlel.
V tu dobu jsem měl přítelkyni, ale prostě jsem nemohl spustit K. z očí. Doteď si pamatuju, jak jsem šel před dům na cigaretu, pozdě večer, chladná noc a já v jednom okně vidím sestřičku,její rodiče a mého otce jak popíjí a baví se a v druhém okně byla ona a připravovala si něco v kuchyni, stála ke mě zády, překřížené nohy a netuší, že jí někdo pozoruje. Dlouze jsem potáhnul a něco mi došlo - je úžasná. Ani nevím čím to bylo, jestli tím, jak stála, nebo tím jak se chovala, ale prostě jsem najednou viděl něco čeho jsem si předtím nevšiml. Byl jsem ale pořád sám v sobě opatrný. V tu chvíli jsem si nemohl být jistý, jestli to je poblouznění, nebo jen ten rum co jsem pil, ale druhý den to pokračovalo... Nebudu popisovat co bylo dál, protože to bylo asi zábavné jen pro mě, ale rozproudilo to ve mě něco co jsem dlouho necítil, ale pořád jsem byl opatrný, ale už ne proto, že jsem byl zadaný, ale už proto, abych se nespálil.
Odjeli jsme a sotva jme byli pár kilometrů daleko, tak už jsem jí musel napsat. Nebo nemusel, ale nějak jsem věděl, že to mám udělat. Odjeli jsme jen o pár vesnic dál k jinému známému a tam při večerním grilování, popíjení a muzice mi došlo, že mi chybí,ale bylo pořád těžké si to přiznat. Potom ale ležím v posteli a pořád si píšeme - už sice totální blbosti, ale přesto stále nedočkavě čekám co odepíše. Usínám teprve až mi dá dobrou noc. Jako malej kluk. Usínám a moje poslední myšlenka patří jí a sotva ráno otevřu oči, tak si vzpomenu na ní.
Už tehdy jsem věděl, že chci být s ní a musím udělat něco co bude bolet, ale ona byla to co jsem takovou dobu hledal a nehodlal jsem to nechat odejít. Detaily nejsou důležité, ale výsledek je snad očividný. Našel jsem lásku tam kde jsem jí nehledal a uviděl krásu tam, kde jsem jí neviděl.
VERUS AMOR NULLUM NOVIT HABERE MODUM

ONA:
I když jsem si nechala v jisté době vytetovat obrázek noty se srdcem, kdy mělo srdce znamenat "I dál věřím na lásku", v hloubi duše jsem na ní věřit přestala. Hrozně dlouho jsem se totiž upínala k něčemu, co vlastně nikdy nebylo. Čekala jsem na člověka, který se mnou v podstatě nikdy být nechtěl, jen mě stále držel "na háku" (pokud jste viděli HIMYM víte co to znamená, ostatním to myslím dojde, když se trochu zamyslí). Nevím, jestli to bylo schválně, nebo si to neuvědomoval, proto nechci nikomu nic vyčítat, jsem si jistá, že tohle všecko mám za sebou. Jen mě občas štve, že jsem se v tom všem plácala tak dlouho..
Mám všecko jinak propojené, spousta z vás ví, jak to bylo nebo spíš nebylo. Když tak koukám na odstavec, který jsem nepsla já, zjišťuju jak moc jsme byli rozdílní, než jsme se poznali (možná stle jsme :D). Já byla hrozně dlouho zamilovaná do jednoho člověka a kvůli tomu jsem si k tělu nedokáala pustit nikoho jinýho.

Víte, píšu ten svůj odstavec jako druhá, a tak můžu říct, že když jsem četla JEHO odstavec, vehnalo mi to slzy do očí. Takové ty slzy štěstí..
Taky jsem si prošla těmi vztahy, kdy vám ten druhý napíše a vy nemáte nejmenší chuť odepsat, protože prostě nevidíte smysl toho, proč s tím člověkem jste. Vlastně asi tak před půl rokem se stalo to, že jsem přestala věřit všem klukům. Nechci tady psát o tom, jak zlomené srdce jsem měla a co všecno, protože to už tady bylo a myslím si, že jsem se přes to nějakým způsobem dostala. Možná to bylo i maturitou, že jsem to musela odsunout pryč a to mi pomohlo.

Každopádně jak jste četli výše, do Krompachu, kam jsem s Ellí jela jsem jela bez závazků. Konečně "ne na háku" ale hlavně tak nějak s pocitem, že si odpočinu. S hromadou knih (asi tak 6), učebnicí autoškoly, a notebookem se soustou filmů. Nevím, co psát víc, protože bych jen přepisovala, co už bylo napsáno.
Chcete ale vidět paradox? Já jsem věděla, že Michal přijede. On nic netušil. Nikdy jsem nečekala, že bych se mohla líbit někomu jako je on. Nevím proč, ale prostě to tak je, takže když mi bylo řečeno, že přijede někdo další, koho jsem znala ze Silvestrovského večírku 2009/2010, nějak jsem to brala jako: "Hm, tak jo no..."

A jsem hrozně ráda, že se to stalo. Že jsme se víc poznali až letos v létě, protože kdyby to náhodou bylo už na toho Silvestra, jsem si jistá, že bych z toho nějakým způsobem couvla. Musela jsem uzavřít etapu Střední škola a "pomaturitní brýle" ve kterých vidíte všecko co se stalo lepší, než to bylo doopravdy. Nejedná se jen o školu, když jsou to "pomaturitní brýle" ale o vztahy, přátelství.. v podstatě cokoliv.

S ním přestávám myslet na "co by bylo, kdyby...". S ním se cítím úplná. Když nemám dobrou náladu a jsem naštvaná na cokoliv a kohokoliv, když si to vylívám na něm, stačí mu asi tak půl hodiny abych se uklidnila a zase ho objímala. Neříkám, že to tak bude navždy. Jsme spolu asi tak půl druhýho měsíce (i když mi přijde že je to asi tak půl roku). Ale já to chci prostě zjistit. Jestli mě uklidní i za rok. Jestli i za dva roky nebudu koukat do minulosti. Jestli i za několik let budeme úplní spolu. S ním mám zase křídla.

*

Někdo si píše každou hodinu přeslazený statusy na facebook, my raději píšeme články. I když nevím, jestli jich bude víc.. Což se o statusech většiny lidí na FB říct nedá. :-D Jsem zvědavá, jestli někdo dočetl až sem... :D

Největší dárek, který můžeš někomu dát, je Tvůj čas... Protože když někomu daruješ čas, daruješ mu kousek svého života, který už nevrátíš.

Co vlastně znamená mít rád..

24. september 2011 at 17:43 | Vaše malá Víla |  Mezníky víiina života
Víte, přemýšlela jsem o těch článcích, a říkala jsem si že bych se sebou vážně měla něco dělat. A pak to přišlo vlastně samo.
Vždycky mě napadne nějaká věta, ze které bych dokázala napsat článek, ale to bych si ji musela zapsat. A to bohužel většinou nedělám. Pak si sednu k otevřené stránce a všecko se mi vykouří z hlavy.

Chápu, že musí být hrozné pořád číst, ale tím, že teď jsem s někým, koho mám ráda, myslím jako opravdu hodně ráda, připadám si, že náš vztah je středem celého vesmíru. Vlastně mi nedochází, že jsou na světě i jiní lidé kteří jsou zamilovaní, tady jsem hrozně moc sebestředná, protože mám pocit, že jsme jediní na světě.
Vždycky jsem chtěla, až budu s někým, nedělat ty věci jako ostatní lidé. Takové ty věci, které když jste sami tak vám přijdou hrozně divný, (např. líbat se na eskalátorech apod.) jenže pak s někým jste a je to uplně jiný, je vám to jedno. Všechno je jiný, a jiný..

Hodně dlouhou dobu jsem si myslela že láska neexistuje, že je to jen slovo. A teď myslím že není.
A nechápu, jak jsem mohla být tak naivní, že když jsem byla s někým, kdo se mi třeba nelíbil, tak jsem s ním stejně byla. Já vím, že se to zdá hrozně povrchní, ale víte je to tak, že dřív jsem hrozně porovnávala s ostatníma.. A každý vztah byl stejný a teď poprvé zažívám něco uplně jinýho.Všechno je nový.

"Víš o čem občas přemýšlím? Že bych chtěla být s někým, jako jsi Ty. S někým, z koho se mi podlomí kolena, když se na něj podívám... Jenže pak mi dojde, že s Tebou jsem a je to to nejkrásnější, co mě mohlo potkat.."

(Zase vykrádám Niky tumblr, tak se nezlob :D)

Good morning!

22. september 2011 at 2:45 | Vaše malá Víla |  Pár víliiných myšlenek...
Divíte se proč jsem tak brzo ráno vzhůru? Ještě jsem nešla spát (to měl být vtip)

Mirabelle (xoxo-mirabelle.blogspot.com) si dala na blog recenzi filmu Elvis and Anabelle tak jsem se prostě musela podívat... A trvalo to dýl než jsem čekala.
Dobře, doošeřím si puchejře a pujdu spát. Mám asi nejvíc odřenou nohu z bot za celej svůj život. Chtěla jsem dělat dámu a být "so hot" ale nějak to nevyšlo. I když -prý mi to slušelo- :D ...
Dala bych vám sem fotku, ale věřte mi, že byste sem už pak asi nikdy nepřišli.. Nebo alespoň já ne.

Poslední dobou jde úroveň mých článků rapidně dolů. Nevím kam se poděly ty zamilovaný články. Mám je v hlavě, opravdu mě napadají, ale nechci působit tak nějak.. Víte jak to myslím. Navíc spousta lidí má tenhle blog, a to by mi mělo být taky jedno, protože co je mi po nich, a proč by si naopak někdo nemohl přečíst něco hezkého o sobě?
Asi mám tak trochu strach (pořád ještě) že když budu dávat něco moc najevo, zničím to i když vím, že to nezničím (snad). Ale už se mi to jednou povedlo a já si moc přeju aby mi to tentokrát vyšlo.
A plácám moc blábolů.

Ale měli jsme výročí! Měsíc, asi vás to nezajímá, ale tak..
Měla bych si vymyslet přezdívku. Miláček je moc .. moc moc moc protože to používá každý
A Princové jsou na draka. Na nic jinýho! Ani pro život.
..
Přemýšlím
a na nic nepřicházím ..

Jdu spát, zítra jdu s Ellí (jupíí ♥) pak s .. ss Míšou (dobře, prostě budu ještě přemýšlet ♥) a večer jedu spát k Ellí protože je sama doma a bojí se .. Kecám :D .. A budeme mít dvoudení dámskou jízdu! (tzn filmy+jídlo+filmy+filmy... :D) Takže se nejspíš neozvu.
Asi bych měla dát do názvu článku, aby to nikdo nečetl.
Asi bych měla zrušit blog.

Půlnoc v Paříži

19. september 2011 at 23:21 | Vaše malá Víla |  Pár víliiných myšlenek...
Ahoj,
tak jak jsem slíbila, také plním. Z filmu jsem nadšená!! Rozhodně na něj jděte.. Nepočítejte moc s prohlídkou Paříže ( i když trošku ano) ale spíš že potkáte spoustu spisovatelů jako například Hemingwaye.. a podobně. Film mě dostal. Vůbec jsem nevěděla o čem má být.. ale nápad geniální! :)

Jinak abych taky něco zmínila. Byla jsem minulý čtvrtek dělat kamarádce modelku na gelový nehty. Jsou moc hezký, a nemusím se ob den patlat s lakama, ale vubec nemůžu psát na počátači a nemůžu se pořádně podrbat :D ... Nechápu, jak jsem je mohla mít rok v kuse.. Ještě jí pujdu na doplnění, protože to musí taky vyzkoušet na tom kurzu a pak se na to asi vyprdnu :D .. (kdyby ste ale někdo chtěli a jste z Prahy, doporučím vám jí - taková menší reklama :D má ty nehtíky hezký a myslím že je nebude mít moc drahý, hlavně ze začátku:))

Jo a od dneška jsem ofišl řidičká! Dostala jsem svůj první řidičský růkaz a hned jsem odvezla mamku do práce :D .. Prej se ani nebála :D dobře bála.. :D ... Díky bohu za automat v autech ale! To je vážně užasnej vynález.. ! Miluju :D

Možná vám sem dám nějaký fotky .. :) Mám jich spoustu po víkendu, byli jsme s miláčkem na Vyšehradě (v pátek) .. na nějaký akci na kampě (v sobotu) a tak máme nějaký fotky :) ..


Kinoo

19. september 2011 at 17:00 | Vaše malá Víla
Nebyla jsem v kině asi .. no od harryho pottera, takže tak dva měsíce..?
Dneska jduu, do Lucerny na PŮLNOC V PAŘÍŽI. Hrozně jsem chtěla na ten film jít, protože kolem plakátu chodím v metru už asi 14 dní! Takže když mi mamka milého nabídla, že s ní mám jít, neváhala jsem a řekla ano. Nevím sice co si budu povídat ale snad to bude v pohodě. Držte mi palce :D

Večer bych chtěla napsat článek. Napíšu i o filmu, o tom jak kvůli gelovkám nemůžu psát a možná připojím i nějaké fotky. Možná spíš až zítra ráno, to uvidím :)
Teď letím, musím se zkulturnit a po dloouhé době jsem dostala chuť mít dloouhé vlásky :D

Mějte se zatím :)))


Dreams

12. september 2011 at 20:48 | Vaše malá Víla |  Pár víliiných myšlenek...
Opravdu, ale opravdu nemám na blog čas.
Dokonce jsem uvažovala, že si znovu založím blogspot, začnu fotit a budu vkládat alespoň obrázky.
Bohužel jsem ale nenašla žádnou adresu, která by se ke mě hodila a byla volná.

Našla jsem asi tak předevčírem přes blog který sleduji (kissbook) blog, kde píše slečna o návštěvě Londýna a zahořela jsem nesmírnou touhou se tam opět podívat. Můžete se podívat TADY na blog BOOdoesneednewshoes. Stačí si jen pročíst čánek a dýchne na vás atmosféra Londýna. Ještě ke všemu čtu Harryho Pottera (Princ dvojí krve) tak mě to nějak pohltilo.

Když už jsme u těch snů (v nadpise) ... Mám poslední dobou vážně divný sny. Budím se a dneska se mi zdálo o tom, že se loučím s lidma ze střední, a že hrozně brečím... a že si říkáme jak se budeme vídat a přitom vím, že to není pravda. Dnešní noc se mi zdálo víc snů, v jednom se mi zdálo o nějakých nadpřirozených sílách a taky o koních, a že jsem po dlouhé době jezdila. Hrozně jsem se budila a nemohla jsem spát, ale to nemám jen poslední noc, hodně se budím i jindy. Ale tím vás nebudu zatěžovat. :)

No, jdu najít nějaký hezký obrázek nakonec, protože už nevím co psát. Asi si pujdu pustit nějaký film a jen tak relaxovat, protože jsem teď přijela z bruslí, na kterých jsem byla s Niky, kterou jsem neviděla asi dva a půl měsíce a hrozně mi chyběla ta její upovídanost.

Tohle mám momentálně jako tapetu na PC, protože je to nejhezčí a HD! Musela jsem ji zmenšit, aby nebyla moc veliká, ale jinak je největší a nejhezčí...

7 make-upfacts about me

6. september 2011 at 22:56 | Vaše malá Víla |  Fashion
Vím, že to tady flákám. Ale něco se možná chystá. Neřeknu co kdyby to nevyšlo.. :D
Dneska jsem projela blogspoty, které sleduji a asi na třech bylo "7 make-upových faktů faktů o mě" dost mě to zaujalo. Vím že vás to asi spíš nezajímá, ale stejně to sem mudím dát :D
Jo, a je ze mě řidička! :D (Teda až za 20 dní :D)


1) Nikdy nechodím spát neodlíčená (nedělá to dobře mojí pleti a nenávidím šmouhy od řasenky na polštáři, upřímně nechápu dívky, které se neodličují, protože je všeobezně známé, že make-up ucpává pleť)
2) Dlouhou dobu jsem měla velké problémy s pletí. Od doby, co používám antikoncepci je to lepší. (Od doby, kdy jsem s Míšou jsem měla snad jen jeden pupínek na čele, což nechápu.. :D ale nechám si to líbit :D)
3) Maluju se asi od sedmé třídy.
4) Asi dva roky (kolem 16ti nebo 17ti) jsem si malovala linky nahoře i dole. Vypadala jsem jako smrtka.
5) Teď si vystačím s linkami (jen na horní víčka!!), řasenkou a make-upem. Nutno podotknout, že jsem ještě nenašla make-up, který by mi uplně vyhovoval.
6) Někdy se zapomenu namalovat :D (většinou když nespím doma, ale stalo se mi i že jsem se prostě nenamalovala do školy - no a? Nikomu to nevadilo :D)
7) Miluji řasenku od Rimmel (s hřebínkem) bohužel ji asi před rokem přestali vyrábět, tak ten kartáček přendavám z jedný řasenky do druhý.. :D

Pryč :)

3. september 2011 at 18:57 | Vaše malá Víla |  Pár víliiných myšlenek...
Ahoj všem :) Prave jsem s Misakem v Harrachově :) pisu přes iPad coz je důvod proc tu nejsou háčky a čárky (jen nekde :))..a taky proc tu nejsou entery ktery mi tu z neznámého důvodu nefungujou... Doufám že to půjde zveřejnit :D Chtěla jsem vás informovat.. Zkoušky i technickou jsem dala :) v pondělí od 7:30 mám jízdy :) tak děkuju za podporu ale jeste držte palce :) děkuju moc :) Utikame ven je tu hrozne krasne :) Papa :)